👉 Jiří Matzner: Co je během pandemie trestné? - Korona-právo - Legal TV

👉 Jiří Matzner: Co je během pandemie trestné?

S advokátem Jiřím Matznerem, odborníkem na trestní právo, o trestněprávních souvislostech aktuální koronavirové pandemie, postihu trestných činů, jako je šíření poplašné zprávy či nakažlivé lidské nemoci, vhodném odpouštění peněžitých trestů a amnestii, ale rovněž o změnách, které by bylo v českém právním řádu nyní žádoucí udělat.

Jaké dopady má současná koronavirová pandemie na trestní právo? Co všechny se v této souvislosti změnilo, respektive zpřísnilo?
Nejde jen o zahrnutí nemoci COVID-19 do nařízení vlády, které stanovuje nakažlivé nemoci, jejichž šíření je trestné, znamená to i změny u ostatních trestných činů. U některých došlo vzhledem k vyhlášení nouzového stavu k razantnímu nárůstu trestních sazeb, pro jiné trestné činy jde jen o obecně přitěžující okolnost. Například u krádeží v obchodě dnes naplatí sazba do tří let odnětí svobody, ale až osm let odnětí svobody, naopak třeba u podplácení ke konkrétnímu nárůstu sazeb touto změnou nedošlo. V praxi a u jednotlivých trestních stíhání se to ale myslím ještě úplně neprojevilo, na to uplynulo ještě příliš málo času.

Větší postihy nyní hrozí například i za trestný čin šíření poplašné zprávy. Tam jde podle paragrafu 357 trestního zákoníku o úmyslné způsobení nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že někdo rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá. Definice je tedy dosti široká. Na co si mají dát lidé pozor, aby třeba nechtěně nešířili poplašnou zprávu?
Šíření poplašné zprávy má dosti gumové vymezení. Jak poznáme, zda byla myšlena a šířena vážně? Zda měla dopad? V běžné mluvě také někomu můžu říct, že když mi něco do večera nepřinese, tak ho snad zabiju a přece také nejde o trestný čin nebezpečného vyhrožování. Obecně jde ale o jakékoliv jednání, které může ve společnosti vyvolat takový následek, ale ten je dnes velmi složité vyhodnotit. Potkávají se tu také dvě základní práva, ochrana společnosti a volné vyjadřování a svoboda projevu.

Tedy okolnosti se budou vždy posuzovat individuálně. Bude se ale takové jednání nyní posuzovat spíše přísněji, než méně přísně? Právě kvůli tomu, že se nacházíme v nouzovém stavu?
Je opět otázkou, jak budeme vyhodnocovat v jaké formě, v jaké době a co jsme vlastně řekli. Zaznamenal jsem například vyjádření, že zlehčování nemoci COVID-19 může být rovněž považováno za trestný čin šíření poplašné zprávy. Tím už se ale myslím pouštíme do výkladu, který absolutně neodpovídá realitě.

Co je důležité si uvědomovat, pokud jde o trestný čin šíření nakažlivé lidské nemoci, který je možné spáchat rovněž z nedbalosti?
V rovině úmyslného trestného činu si můžeme představit například situaci, kdy někdo nemocný, který o tom ví, začne chodit po městě a v uvozovkách olizovat držáky v hromadné dopravě. Úmysl ale musíme rozlišovat na přímý a nepřímý. Tam by mohlo jít například o situaci, kdy by se člověk třeba potkal s někým nemocným a byl smířen s tím, že pokud i o nemoc má, tak ji teď rozšiřuje.
Naopak k trestnému činu šíření nakažlivé nemoci z nedbalosti může dojít ve chvíli, kdy se člověk, který třeba byl v poslední době v rizikové oblasti nebo přímo přišel do styku s někým nemocným, nedodržuje karanténu a chová se nezodpovědně na ulici, třeba se shlukuje. Jeho jednání by pak mohlo být takto kvalifikováno. Vždy bude záležet na individuálním posouzení a kombinaci více faktorů. Potkat se s dalšími 10 lidmi ale sama o sobě trestné není, i když jde o porušení podmínek opatření vydaných ministerstvem zdravotnictví.

Za což by v případě finálního schválení hrozila, stejně jako třeba za nezakrytí obličeje, pokuta až 10 tisíc korun. Tady už tedy nejsme v rovině trestního práva, ale správního trestání. Jak tuto sankci hodnotíte?
Není mi jasné, kde je naléhavost této represe ve chvíli, kdy má fungovat chytrá karanténa, lidem se měří teploty a zakazuje se jim pohybovat příliš blízko sebe. U těchto přestupků půjde o dokazování, pokud tedy lidé za ně nezaplatí na místě. Limitují se práva, které je ale vždy nutné vážit v určité proporcionalitě, omezení a následku. Přitom se chvíli mluví o pokutách ve výši až tři miliony, nyní 10 tisíc korun, ale také o tom, že by se část populace měla nemocí řízeně promořit. Je tak otázkou, jak to jde celé dohromady.

Tedy byl byste spíše pro to, aby policisté lidi kteří opatření nedodržují napomínali, ale nijak jinak je nesankcionovali?
Prevence je lepší než sankce. Patrně budou zastaveny mobiliární exekuce, kromě trestních řízení dnes neprobíhají soudní jednání. A u jakékoliv sankce také platí, že pokud má mít preventivní účinek do budoucna, musí nastoupit rychle. To si nyní neumím představit, když úřady fungují několik hodin v týdnu. Jak povedou správní řízení? Jak se budou vyslýchat svědci? K tomu všemu by došlo až poté, co se současná opatření rozvolní. Kromě efektu odstrašení a hrozby v těchto sankcích žádný jiný význam nevidím.

Advokát Petr Toman navrhl nedávno prezidentovi Miloši Zemanovi vyhlášení částečné amnestie. Byl byste pro něco takového?
V médiích jsem zaznamenal, že by také mohlo jít o uložené peněžité tresty. To by dávalo smysl, když stát zároveň uvažuje o tom, jak jednotlivým lidem ulehčit jejich současnou tíživou finanční situaci. Pokud by právě těmto lidem přiznával stát určitou podporu, je otázkou, zda si jen peníze nepřendaváme z levé kapsy do pravé. Myslím, že takováto amnestie by byla z hlediska celkového dopadu dobrým nápadem. Jeden můj klient má například zaplatit peněžitý trest ve výši 100 tisíc korun. Jeho příjem je ale omezen, nyní je prakticky nulový. Hrozí mu ale to, že se peněžitý trest promění na trest odnětí svobody. Chceme ale takovéto člověka zavřít, když se dostal do situace, kterou si objektivně nepřivodil sám? Žádný zájem na tom asi nemáme. Pak tedy zvažme, zda právě tady nemáme prostor upustit od zbytku trestu. K tomu může docházet u každého řízení samostatně, amnestie je ale výhodná v tom, že by k tomu mohlo dojít plošně.

Prezident Zeman nicméně oznámil, že amnestii nevyhlásí. Bylo by tedy podle vás vhodné, aby k těmto krokům přistupovaly jednotlivé soudy v konkrétních případech a nařizovaliy upuštění od zbytku trestu a fakticky tak promíjely peněžité tresty?
Myslím, že je to na pořadu dne. Vrátím se opět ke svému klientovi, kterého jsem zmiňoval. Propustili ho z uzavřené restaurace, jak má tedy peněžitý trest dnes platit? Přitom dříve jej řádně platil. Nemluvím tady o lidech, kteří podmínky neplnili před koronovarivou pandemií, to je samozřejmě jiný případ.

Bude mít současná situace dopady rovněž na trestní odpovědnost právnických osob?
Vzhledem k tomu, čeho se všeho se mohou právnické osoby dopustit, tak patrně ano. Může se to týkat úplatkářských trestných činů nebo třeba způsobení si úpadku, i když to bude velmi složité na prokazování, zvláště když se zmírňují pravidla, kdy je na sebe nutné podat insolvenční návrh. Trestné činy mohou rovněž souviset s hledisky zaměstnanosti, odvodů a daní. Tam vidím jedno z největších rizik této situace, nejde ani tak o současnost a o to, že jsou teď podniky zavřené, ale spíše o dopad těchto omezení do budoucna. Pokud ekonomika nezačne produkovat peníze a peníze se nedostanou do oběhu, podniky se z toho nemohou dostat. Mluvíme pak o druhotné platební neschopnosti, už dnes často slýchám, že některé firmy, i když peníze mají, tak je nechtějí vydat. Drží si je u sebe, nikdo neví, jak budou pravidla do budoucna fungovat. A firmy se naučily, že se musejí postarat samy o sebe. A to v první řadě znamená mít peníze na nezbytné věci, na materiál a placení zaměstnanců, alespoň v nějaké míře. Všechno ostatní je pro ně zbytné, včetně daní, odvodů a nájmů. Roztáčí to ale spirálu, kdy nebude schopno platit stále více podnikatelů.

Očekáváte i obecněji, že vzhledem ke koronavirové pandemie bude růst kriminalita a bude do budoucna docházet k více trestným činům?

Nemyslím si, že je to a priori spouštěč laviny trestných činů. Problémy se mohou následně ukázat v různých žádostech o podpory, ve kterých budou chyby a bude otázkou, zda šlo ve všech případech skutečně jen o chyby, nebo někde byl i úmysl uvést fakta jinak, aby daný subjekt na podporu dosáhl. Za tři roky budeme vědět, že je nějaký řádek vyplněný špatně, dnes ale dochází k rozhodování v řádu hodin, dotazníky je nutné rychle vyplnit, jinak už se na žadatele nedostane. To musíme brát rovněž v úvahu. Nemyslím si ale, že by se razantně zvýšilo procento páchaných pojistných či úvěrových podvodů nebo krádeží v obchodech. Problémy se myslím spíše skutečně přesunou do roviny neplacení nájmů, mezd, faktur a roztáčení tohoto nebezpečí. Což se ale následně může přenést do trestné činnosti, když se lidi budou muset rozhodovat mezi tím, zda raději zaplatí nájem, mzdy zaměstnancům nebo daně státu.

Sledujeme různé legislativní změny. Co by podle vás bylo vhodné změnit třeba právě v trestním právu nebo i v jiných právních předpisech?
V právu bychom do budoucna měli mít více možností využívat prostředky dálkové komunikace. Ukazuje se, že třeba trestní soudy běží a fungují, ale v relativně malých zasedacích místnostech, kde už je v obtížné situaci třeba už jen senát, aby jeho členové seděli dva metry od sebe. Výslechy svědků na dálku a to, aby nebyla obecně nutná osobní přítomnost u jednání, by byly nyní velmi žádoucí nástroje, kterých by se dalo využívat. Složité je dnes i doručování, zvláště u lidí, kteří nemají datovou schránku. Pošta předává výzvu, ale ne všichni si dopis vyzvednou. Komplikované je rovněž doručování v pracovním právu, které by mělo být podle zákoníku práce primárně osobně, ale je to dnes správně? Řada situací v našem právním řádu vůbec nepočítá se situací, kdy bychom se neměli osobně potkávat. A myslím si, že by s tím měla začít počítat.
Stejně tak si nemyslím, že je správně, že tu neexistuje možnost cestovat bez povolení. Nejsem si jistý tím, že toto omezení mého práva brání šíření koronaviru. Pokud bychom se například při odjezdu i příjezdu testovali, proč by měl stát zjišťovat kam a proč jedu a zda mám nárok na to vycestovat? Tato opatření mi nepřijdou v souladu s tím, co je nezbytné pro zvládnutí této situace.

Připravujeme

Zde můžete položit dotaz hostům připravovaných relací Cui bono z oblasti:

  • justice
  • byznysu
  • správy majetku