👉 Koronavirus a prodlení dlužníka s plněním smluvního závazku, Daniel Ševčík - Korona-právo - Legal TV

👉 Koronavirus a prodlení dlužníka s plněním smluvního závazku, Daniel Ševčík

Daniel Ševčík, advokát

Před úvahami k nadepsanému tématu je užitečné připomenout si dva zásadní pilíře, na nichž  závazkové  právo spočívá. Tím prvním je letité a stále platné úsloví, že vše záleží na okolnostech konkrétního případu.  Druhým pak, ve své podstatě rozvíjejícím právě uvedené, zásada smluvní volnosti, která obligace provází již více než dva tisíce let. Současná právní úprava ji principielně vyjadřuje v čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR  (je dovoleno vše, co není zakázáno, jakožto interpretační východisko nejen právních jednání) a meze klade v § 1 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále OZ), kdy smluvená odchylná úprava od znění zákona je přípustná až na mantinely v podobě jeho výslovné dikce, dobrých mravů, veřejného pořádku a  statusu i ochrany osob. Dlužno zmínit i § 588 OZ, absolutizující neplatnost právních jednání v některých případech, jež je jinak koncipována zásadně na neplatnosti relativní. Pro závazky ze smluv jakožto relativní majetková práva (část čtvrtá OZ) představuje smluvní svoboda nezbytný předpoklad vzniku. Jde rovněž o vyjádření skutečnosti, že právo je disciplína živá, kterou nelze zcela vecpat do rozličných formulářů a kolonek, jakkoli jsou nyní mezi zákonodárci oblíbené. V případech, kdy se osvícenost kontrahentů projevila tak, že do smluv ex ante zachytili  stávající situaci jakožto titul pro změnu smluvených práv a povinností (např. prodloužením termínu plnění, jeho přerušením, úplatou za ně, případně náhrad škod), platí sjednané a budiž přáno jejich invenci. Následující pasáže se však věnují situacím, kdy tomu tak nebylo a smluvní strany jsou odkázány na zákonnou úpravu.

Dopad opatření vlády ČR v souvislosti se šířením koronaviru  na plnění  smluv

Nouzový stav a stávající opatření  vládou vyhlášená nemění  obsah smluvních závazků. Jak patrno, směřují k omezení některých práv zaručených ústavním pořádkem, aniž by plnění soukromoprávních kontraktů řešila (viz. § 5, § 6 zák. č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení) či některá jednání, která by mohla přestavovat plnění  dluhu ze závazku, zakazovala (srov. odst. 3 posl. cit. ustanovení, který v opatření  aplikován nebyl). Je však nepochybné, že v jejich důsledku může dojít k ohrožení schopnosti dlužníka splnit závazek řádně a včas, jeho základní povinnosti zakotvené v § 1908 odst. 2 OZ, která prodlením není dotčena a je na věřiteli, jak s takovou situací naloží (§ 1969 OZ). 

Proto nemají zmíněné kroky vlády žádný přímý účinek na práva či povinnosti z uzavřených smluv, zejména termíny plnění, jakkoli lze s jistotou očekávat, že dopad nepřímý bude zásadní až fatální, zejména ve sféře podnikatelské a dále ve vztazích ze zápůjček a úvěrů. K vyjádření povědomí účastníků konkrétního závazku o těchto následcích lze jeho obsah změnit dohodou dle § 1901 OZ, jak se tomu také aktuálně v praxi děje, dlužník je však závislý na dobré vůli věřitele tak učinit, aniž by k tomu disponoval právním nárokem.

Lze nicméně uvážit situace, svědčící pro dlužníka a zakládající mu titul k obnovení jednání o smlouvě s možností soudní úpravy v případě nedohody s věřitelem, s oporou v § 1765 a § 1766 OZ,  pokud by důsledky opatření vlády představovaly  podstatnou změnu okolností, zakládající zvlášť hrubý nepoměr v právech a povinnostech stran. (Postup v režimu neúměrného zkrácení podle § 1793 a násl. OZ připadá s ohledem na předpokládané obtíže nikoli v nepoměru plnění, ale v čase tak činit, spíše v teoretické rovině). 

Důsledky prodlení dlužníka  s plněním dluhu ze smlouvy

Ocitne – li se dlužník v prodlení (§ 1968 OZ), nastupují sankční instituty ze smlouvy či ze zákona. 

1. Především se jedná o povinnosti platit věřiteli úrok z prodlení, jde – li o dluh peněžitý  ve výši sjednané, jinak či  právním předpisem stanovené. Dikce § 1970 OZ však vyjímá z této povinnosti dlužníka, který není za prodlení odpovědný, což představují  ve vztahu k tématu tohoto příspěvku v zásadě dvě situace, jež mohou být kumulovány:

  1. prodlení věřitele, ať již v důsledku neposkytnutí potřebné součinnosti ke splnění dluhu (§ 1975 OZ) či u synallagmatických smluv neposkytnutí vzájemného plnění či  jeho zajištění (§ 1911 a § 1912 OZ), kdy toto prodlení může být způsobeno skutečnostmi, nastalými v důsledku šíření koronaviru či opatřeními vlády k jeho zamezení přijatými (např. nedostatek pracovních sil, surovin a jiných vstupů, nemožnost provozovat závod).
  • okolnosti vylučující odpovědnost vymezené v § 2913 OZ, liberující dlužníka v situacích nepředvídatelných, nepřekonatelných překážek, nezávislých na jeho vůli a bránících mu v plnění, což pandemie viru  eventuálně rovněž úřední zákaz provozovat určitou činnost splňují. V tomto případě je řešena a výslovně vyloučena povinnost k náhradě škody z titulu porušení smlouvy, lze jím však k úroku argumentovat rovněž jakožto důvodem pro absenci odpovědnosti dlužníka za prodlení, zejména při zákonné provázanosti zapravování náhrady škody primárně úrokem z prodlení (§ 1971 OZ).      

 2. Dalším hojně užívaným  institutem, utvrzujícím dluh, je smluvní pokuta, kterou doktrína konstantně i aktuální znění § 2050 OZ pojímá jako paušalizovanou náhradu škody při porušení smluvních povinností. Je také, jako náhrada škody z porušení smlouvy, založena na objektivním principu, avšak bez možnosti liberace,  pročež  nemá vliv, z jakých příčin k tomu došlo, ani zda je dlužník zavinil. Neuplatní se proto hlediska uvedená výše v bodě 1. písm. b) a dlužník bude povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu, utvrzující dluh, ohledně kterého se ocitl v prodlení, i tehdy, pokud se tak stalo v důsledku šíření koronaviru či následných opatření vlády. Jako dobrodiní zákona lze však zmínit moderační právo soudu, zakotvené v § 2051 OZ. Může tak nastat situace, že z téže smlouvy bude dlužník liberován k povinnosti zaplatit náhradu škody či úroky z prodlení v důsledku porušení smluvní povinnosti, avšak povinen z tohoto důvodu k uhrazení smluvní pokuty.  

3. Prodlení dlužníka přinese zánik smlouvy u fixních závazků, kde je vyjádřena přesná doba plnění a vyplývá – li ze smlouvy či povahy závazku (tedy i bez výslovného vyjádření v textu), že na opožděném plnění věřitel nemůže mít zájem, nesdělí – li bezodkladně druhé straně opak  (§ 1980 OZ). V současné situaci se může jednat o kontrakty, sjednané za účelem či v souvislosti s realizací sportovních, kulturních, společenských a jiných akcí, které musely být v důsledku opatření vlády zrušeny. Kvalifikace takových vztahů se bude odvíjet od konkrétní situace a použitelnosti či přenositelnosti sjednaného plnění  pro jiný účel. Jako příklad lze uvést předměty, na nichž je takový podnik označením (logem) a časem vyznačen. Strom života je však oproti teorii i znění právních předpisů stále zelený, neboť organizátoři Letních olympijských her 2020  v Tokiu údajně uvažují v souvislosti s jejich přesunutím na příští rok o tom, že budou označeny letopočtem 2020, patrně právě z důvodu upotřebitelnosti veškerých sjednaných a již dodaných plnění organizátorům i účastníkům, kde má vyznačená doba konání význam.           

4. Za institut, který se v popisovaných souvislostech neuplatní a nelze jím argumentovat, pokládám nemožnost plnění, neboť § 2006 odst. 1 OZ vyžaduje k zániku závazku z uvedeného titulu jeho nesplnitelnost. Výslovně jsou pak z jeho aplikace vyloučeny situace, kdy dluh lze splnit obtížněji, s pomocí jiné osoby, či po sjednaném čase, což jsou právě  ty obtíže, které zdravotní a z ní plynoucí úřední status quo přinesly.

Derelicto 

Jakkoli jsou okolnosti plnění smluv, dotčených nastalou situací, významné a pro jejich subjekty zásadní,  nutně ustupují do pozadí před hodnotami podstatnějšími. Jsou jimi lidský život, zdraví a solidarita s potřebnými. Sebelépe zpracované téma se jim nemůže a ani nemá rovnat. Je potěšující, že i přes současné  obtíže a rizika s nimi spojená, občané neztrácejí úctu nejen k těmto hodnotám, ale ani humor. Osobně se také nedomnívám, že lze bez pochybností akceptovat po sociálních sítích rychle se šířící informaci, že se do řeky Svratky opět vrátili delfíni, nicméně pokud napomůže proti nepohodě a stresu, má na nich své místo. Dovoluji si proto všem popřát nejen svěží dech do roušek a respirátorů, ale především zdraví a pozitivní náhled na situaci, kterou překleneme, aby se i právnická témata mohla vrátit na obvyklou úroveň diskusí nad tuzemskou legislativní loterií.  

Připravujeme

Zde můžete položit dotaz hostům připravovaných relací Cui bono z oblasti:

  • justice
  • byznysu
  • správy majetku