Vydědění potomka má svá úskalí. Nelze učinit, pokud rodič o dítě sám neprojevoval zájem - Legal blog - Legal TV

Vydědění potomka má svá úskalí. Nelze učinit, pokud rodič o dítě sám neprojevoval zájem

,,Nezájem o rodiče, trestná činnost, ale i poraněné ego. To všechno mohou být důvody vedoucí k rozhodnutí připravit svého potomka o povinný díl z dědictví. V polovině případů však vydědění skončí u soudu.

Rodinné vazby. Pokrevní pouta, která nejde zpřetrhat odloučením ani vzdáleností, přesto tak náchylná k fatálním rozvratům. Občanský zákoník myslí na radostné stránky života, jako je sňatek či rodičovská odpovědnost. Vydědění má funkci opačnou – nejbližší vztahy právně zpřetrhává.

Vydědění znamená, že je potomkovi odejmuto právo na takzvaný povinný díl z budoucího dědictví, který by mu jinak náležel. Pokud je naplněn jeden ze zákonných důvodů pro vydědění potomka a je o tom sepsáno prohlášení, pak po smrti pořizovatele nedědí „vyděděnec“ ani halíř.

„Zůstavitelé nejčastěji chtějí vydědit potomky, kteří o ně nejeví skutečný zájem. Cítí se tak poškozeni a za to jim chtějí odepřít majetek, který by jim jinak po jejich smrti náležel,“ uvedl Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR. Zájem o sepsání prohlášení o vydědění mají většinou lidé středního věku či senioři, již mají dospívající nebo dospělé děti.

Nezájem vyvolaný nezájmem

Co znamená „neprojevování skutečného zájmu“, vysvětluje pražská notářka Zuzana Procházková: „Pořizovatele potomek nenavštěvuje, netelefonuje mu, nepíše mu, a to ani pro něj ve významných dnech, jako jsou narozeniny, svátky či třeba o Vánocích, nebo se chová vůči pořizovateli v rozporu s dobrými mravy.“

Neubauer však konstatuje, že „nejsou ale výjimkou ani případy, kdy už si zůstavitel nevzpomene, že třeba syna sám vyhodil z domu se slovy, že už ho nikdy nechce vidět. Třeba proto, že si syn nerozuměl se zůstavitelovou novou ženou.“

Místopředseda Nejvyššího soudu (NS) a expert na dědické právo Roman Fiala však upozorňuje na judikaturu, která se věnuje proporci vztahu rodičů a dětí ve vztahu k vydědění. „Když se prostě někdo nestará o dítě, nelze se divit, že po letech o něj dítě nemá zájem… Sám se pak z možnosti použít tento důvod k vydědění diskvalifikoval,“ vysvětlil Fiala. Důvod k vydědění kvůli neprojevování opravdového zájmu pak NS vyložil šířeji, a to ve vztahu k řádnému chování potomka k rodiči. „Tento důvod naplňuje jak pasivní nezájem dítěte o rodiče, tak sice aktivní, ale dlouhodobě hrubě neslušné chování dítěte k rodiči,“ uvedl místopředseda NS.

Více na: www.lidovky.cz

Připravujeme

Zde můžete položit dotaz hostům připravovaných relací Cui bono z oblasti:

  • justice
  • byznysu
  • správy majetku