👉 Odloží se kvůli pandemii poslední vlna EET? Odpovídá Monika Novotná - Korona-právo - Legal TV

👉 Odloží se kvůli pandemii poslední vlna EET? Odpovídá Monika Novotná

Monika Novotná, expert na daňové právo

S Monikou Novotnou, místopředsedkyní České advokátní komory a partnerkou kanceláře Rödl & Partner, o právní reakci na současnou koronavirovou pandemii, kvalitě českého daňového práva, jeho hlavních problémech i aktuálních souvislostech elektronické evidence tržeb či zdaňování příjmů.

Jak na vás v současnosti působí daňové právo jako takové?

V poslední době mám stále více pocit, že se daňové právo vzdaluje od ideálu Adama Smithe a stává se čím dál tím více nepřehledným. Je to jednak způsobené legislativní technikou, která dává přednost neustálým novelizacím daňových předpisů, zejména se to týká zákona o dani z příjmů, namísto toho, aby byl připraven nový, jednoduchý a srozumitelný zákon. A to vede k tomu, že jsou ustanovení problematicky číslována – najdeme paragrafy s číslem a písmenem, protože už jich je tolik pod jedním číslem, že se to nedá řešit jinak. Jde i o dělení do odstavců a pododstavců, které jsou označeny jako „za“ až „zx“, které vytváří nepřehlednost a nesrozumitelnost toho předpisu.

Důvodem je mimo jiné to, že se do našich daňových předpisů, a to nejen těch, týkajících se nepřímých daní, typicky zákona o dani z přidané hodnoty, ale i do předpisů upravujících přímé daně, promítají implementované evropské směrnice. Textace evropských právních předpisů je přitom velmi problematická a nesrozumitelná. To se pak promítá i do českých návrhů. Jejich předkladatelé se sice snaží zachovat určitou srozumitelnost pro adresáty normy, přesto to ale není vždy jednoduché. Toto se pak výrazně podílí na nepřehlednosti, někdo dokonce hovoří o chaosu, daňových předpisů. Problémy se pak samozřejmě objevují i v jejich interpretaci a aplikaci v praxi.

Dá se tedy říct, že daňové právo je tak složité, že problémy vyznat se v něm mají i lidé, kteří se na tuto oblast přímo specializují?

Ano, typickým příkladem je poslední výrazné rozhodnutí Ústavního soudu, které se týkalo zadržování takzvané nesporné části nadměrného odpočtu, kdy se Ústavní soud vyslovil pro to, aby se takováto částka daňovým subjektům okamžitě vracela. Není důvod, aby se zadržoval celý nadměrný odpočet, když se případný problém a kontrola týká pouze části z něj. Na základě toho ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství svolalo schůzku, které se zúčastnili i zástupci Komory daňových poradců a zástupci České advokátní komory. Shodli jsme se ale na tom, že stávající daňová úprava, to znamená dosavadní daňový řád, neumožňuje, aby se rozhodlo jenom o části dokladů z jednoho zdaňovacího období. Řešením tohoto problému tak budou až zamýšlené daňové zálohy, které by měly být upraveny v novele daňového řádu, ale u něj se čeká na schválení Poslaneckou sněmovnou. Názor Ústavního soudu je nepochybně správný, není důvod, aby se zadržoval nadměrný odpočet v části, která je i z pohledu finančního úřadu nesporná. Ale pokud by o tom správce daně vydal rozhodnutí, vztahovalo by se na celé zdaňovací období, tedy řešil by současně i neuznání sporné části odpočtu – ačkoli by ještě kontrola souvisejících dokladů ještě nebyla dokončena. Logicky by pak musel takové rozhodnutí plátce daně napadnout. Spor o prověřovanou část odpočtu by tak byl zahájen ještě před tím, než je ukončena kontrola. Podobné problémy vyplývají právě z toho, jak jsou související předpisy až komplikované, a procesní předpisy nedostatečně provázané s těmi hmotněprávními.

Jak v obecnější rovině vnímáte roli Ústavního soudu či možná ještě spíše Nejvyššího správního soudu, které proti krokům finanční správy často zasahují?

Úloha Nejvyššího správního soudu je v tuto chvíli zcela nezastupitelná. K Ústavnímu soudu se dostávají jen vyloženě problematická rozhodnutí, kde často nejde ani o to, že by finanční správa něco porušovala, ale samotná úprava přímo odporuje ústavnímu pořádku. Nejvyšší správní soud je institucí, která si za své působení vybudovala určitou autoritu, a je tak tím orgánem, který vede finanční správu ke správné aplikaci předpisů.

Na druhou stranu ale musím říct, že se za 20 let, kterých se daňovému právu věnuji, výrazně zlepšila odborná úroveň zaměstnanců finančních úřadů. Dnes tam skutečně pracují lidé, kteří problematice rozumí a snaží se ji určitým způsobem řešit. Samozřejmě se snaží hájit zájmy státu, ale jen velmi zřídka se setkáváme s jejich nevraživostí, naopak mají velmi lidský a vstřícný přístup. Platí také to, že vzhledem k tomu, jak jsou předpisy komplikované a ne zcela srozumitelné, vytváří se půda i pro to, aby subjekty, které se chtějí pohybovat v rovině šedé ekonomiky, využívaly mezer a nesrovnalostí v daňových předpisech a daňové předpisy obcházely.

Dlouhodobě se mluví o snahách o zjednodušení daňových předpisů a například o tom, že by daňové přiznání mohlo být třeba jen na jednu stranu. Bylo by to možné?

Jde o projekt Moje daně, o kterém poměrně často hovoří ministerstvo financí. Podle mého názoru to ale nejprve vyžaduje legislativní zásah a myslím, že i nový zákon o dani z příjmů. V současné době je například pro fyzické osoby poměrně jednoduché stanovení základu daně, k samotné dani pak existují ale různé výjimky a odčitatelné položky, které pokud se uplatní, se musí také dokládat. Což vede k tomu, že samotný formulář nemůže být na jednu stranu. Každá z kolonek, které dnes v daňovém přiznání jsou, má oporu v daňovém předpisu. Napřed tak musíme zjednodušit daňový zákon a pak můžeme zjednodušit daňový formulář.

Zjednodušením by nepochybně bylo i propojení kontrolního hlášení a přiznání k dani z přidané hodnoty. Všichni podnikatelé podávají kontrolní hlášení a přiznání k dani z přidané hodnoty elektronicky přes daňový portál. Ten ale nemá takovou funkcionalitu, aby se údaje z kontrolního hlášení automaticky přetáhly do daňové přiznání. To by určitě šlo, pro podnikatele by to bylo zjednodušení a navíc by takové řešení zamezilo chybám při přepisech. Nebylo by nutné formuláře vyplňovat dvakrát.

Je skutečně možné napsat zákon o dani z příjmu tak, aby neobsahoval tolik výjimek?

Není to ani tak otázka legislativní, jako politická. Věci jako pastelkovné či školkovné jsou pozitivně vnímány určitou částí veřejnosti, mohou příznivě ovlivnit voličskou základnu, ale nemusíme je mít, když se to politicky rozhodně. Určitě jde udělat jednoduchý předpis, který stanoví způsob výpočtu základu daně a sazbu, kterou se bude danit.

Dlouho se mluví také o paušální dani. Byla by smysluplná, kdyby byla nastavena tak, aby byla výhodná pro více daňových poplatníků?

Určitě ano. Úskalí paušální daně tak, jak je dnes představovaná, spočívá v tom, že poplatník, který by ji chtěl využít, nemůže mít žádný jiný příjem, nemůže být například souběžně zaměstnán či pronajímat určitou nemovitost. Mělo by se proto stanovit, že se paušální daň bude týkat jen samostatného podnikání a vedle toho může mít poplatník základ daně i z ostatních činností, které bude danit samostatně. Rozšířila by se pak skupina drobnějších podnikatelů, kteří by mohly paušální daně využít. A bylo by to výhodnější i pro stát, neztrácel by čas další kontrolou.

Zmínila jste kontrolní hlášení, přidat můžeme i elektronickou evidenci tržeb. Česká advokátní komora varovala dříve před tím, že stát bude mít až příliš informací a v ohrožení tak může být povinná mlčenlivost a advokátní tajemství. Jak tomu je nyní v praxi, opravdu tam jsou ta rizika, kterých jste se obávali?

V tuto chvíli nemáme žádné informace o tom, že by se kontrolní hlášení zneužívalo ve vztahu k advokátům a představovalo by porušení mlčenlivosti. V kontrolním hlášení advokát pouze vyplní příjemce služeb a částku, kterou mu účtoval, ale není tam žádná bližší informace o tom, jaké poradenství té osobě poskytoval. Další dokumenty, které by mohly obsahovat skutečnosti kryté povinností mlčenlivosti, například konkrétní výstupy z poradenské činnosti pro klienta, pak může správce daně vyžadovat jen za přítomnosti zástupce České advokátní komory. Ten však v případě, že požadovaná listina obsahuje informace podléhající advokátní mlčenlivosti, nesouhlasí s jejím vydáním. Tento nesouhlas může nahradit soud, ale nemám informace, že by v popsaných případech soudy advokátní tajemství nechránily.

V této souvislosti jsem moc ráda, že se nám podařilo odvrátit nebezpečí zásahu do advokátní mlčenlivosti v rámci implementací směrnic DAC5 a DAC6, samozřejmě do budoucna může být problémem implementace nové směrnice o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, která se aktuálně projednává a kde se opět Česká advokátní komora snaží hájit zájmy nejen advokátů, ale především jejich klientů.

Elektronická evidence tržeb se má od května týkat další skupiny subjektů. Jak se k tomu stavíte?

Půjde rovněž o advokáty a stavím se k tomu jako k nutnému zlu. Část kolegů to řeší tak, že přestane přijímat platby v hotovosti. U advokátů na menších městech, jejichž klientelou jsou většinou fyzické osoby, to může být problém, i když se domnívám, že dnes už se za většinu věcí platí na účet či platební kartou. Pokud ale nebudou přijímat platby v hotovosti, povinnost elektronické evidence tržeb se jich nebude týkat, pokud ano, bude a nedá se s tím v tuto chvíli nic dělat. Elektronická účtenka určitě není u advokátů porušením mlčenlivosti, ale jen administrativní nepříjemností.

Je však pravdou, že v rámci tzv. liberačního balíčku v souvislosti s opatřeními ke zmírnění následků nouzového stavu, nebudou delikty související s poslední vlnou EET sankcionovány až do začátku srpna. Někdo to vykládá jako faktický odklad poslední vlny EET o tři měsíce.

Pokud se budeme bavit obecně o všech podnikatelích, ne jen advokátech, objevují se dohady, zda se povinnost registrace bude týkat všech, nebo jen těch, kteří přijímají platby v hotovosti. Jak to je?

Těch, co nepřijímají a nehodlají přijímat hotovostí platby, se nebude týkat. Ale znamená to, že opravdu nesmí hotovost nikdy přijmout.

Jak se systém elektronické evidence tržeb osvědčuje v praxi?

Problémy mohou být například s tím, jak jsou prováděny namátkové kontroly. U jednoho našeho klienta byla po kontrole uložena sankce, ačkoli nebylo jasné, zda nedošlo k vystavení elektronické účtenky, nebo tato byla jen vystavena pozdě.

Jsem ale obecně skeptická v tom, nakolik bude poslední vlna EET přínosem pro státní rozpočet. Naše společnost poměrně vysoce toleruje neplacení daní. A elektronická evidence tržeb bude fungovat v okamžiku, kdy každý příjemce zboží nebo služby bude trvat na tom, že chce dostat elektronickou účtenku, nebo že bude platit na účet. Pokud budeme platit v hotovosti a nebudeme vyžadovat doklad, umožňujeme tím fakticky daňový únik. Zákonná povinnost to nikdy nemůže zajistit na 100 procent. Nesměřuji ani tak k restauracím a obchodům a dalším různým provozovnám, kde už existuje poměrně velká obava z toho, že přijde správce daně na namátkovou kontrolu, ale spíše k službám, které se poskytují doma. Když přijde řemeslník a řekne, že oprava bez faktury to bude o 20 procent levnější. To bude vždy problém, dokud budou sami spotřebitelé takovou praxi tolerovat. Měli by si možná uvědomit, že účtenka není jen o daních, ale třeba i o důkaz v případě reklamace.

Vůbec nejsložitější daňová oblast se patrně týká daně z přidané hodnoty. Jak ta v poslední době vypadá?

Ta jde dost mimo Českou republiku, ve většině případů se týká implementace unijních předpisů. V Poslanecké sněmovně je teď novela zákona o dani z přidané hodnoty, kde jde o změnu daňového režimu takzvaných svobodných daňových skladů, tak, aby byl v rámci EU sjednocen režim těchto skladů. Novela ale měla být schválena do konce loňského roku tak, aby účinnost nastala od 1. ledna letošního roku. To už se zjevně nestihne. Jde o další věc, s níž se potýká i ministerstvo financí, a tou je délka schvalování v Parlamentu – tato novela šla do Poslanecké sněmovny někdy v létě a dosud není schválena. Což je obecně problém, nyní se to ještě zkomplikuje tím, jak se budou právní předpisy schvalovat s účinností buď k 1. lednu, nebo k 1. červenci. Jde samozřejmě o to, aby nové předpisy měly přiměřeně dlouhou legisvakanční lhůtu, může to však legislativní proces dále protáhnout.

Jak aktuálně hodnotíte opatření vlády a ministerstva financí v daňové oblasti, reagující na nynější koronavirovou pandemii? Která z nich byste, vzhledem k jejich přínosu podnikatelům, zdůraznila?

O faktickém odložení poslední vlny EET jsem již hovořila. Myslím, že je také velmi potřebné odložení povinnosti podat daňové přiznání a zaplatit daně z příjmů za rok 2019 až do 1. července 2020. Jestli bude nouzový stav pokračovat ještě řadu týdnů, jak se o tom nyní hovoří, může to pro řadu firem znamenat podstatný zásah do cash flow a odklad daňové povinnosti jim alespoň trochu pomůže.

V této souvislosti pak bude zcela zásadní, jak se stát postaví k náhradám škod, které podnikatelům v souvislosti s krizovými opatřeními vznikly. Očekávala bych, že ministerstvo vnitra vydá manuál pro poškozené podnikatele, kde bude řešit jak podávání žádostí, tak především popíše, co všechno mohou podnikatelé od státu očekávat. Pevně doufám, že nebude nutné všechny náhrady vymáhat soudní cestou.

Připravujeme

Zde můžete položit dotaz hostům připravovaných relací Cui bono z oblasti:

  • justice
  • byznysu
  • správy majetku