Patrik Nacher: Vzít si půjčku na vánoční dárky není dobrý nápad - Cui bono - Legal TV

Na co si dát pozor při pořizování úvěru? Jaká jsou rizika půjček například na vánoční dárky? Pro koho jsou výhodné?

To se dozvíte v pořadu Cui bono na téma „Úvěry a půjčky“. Vítá vás u něj Michaela Vašinová.

Mými dnešními hosty pořadu Cui bono jsou Patrik Nacher, poslanec hnutí ANO a předseda podvýboru pro ochranu spotřebitele, dobrý den.

PN: Pěkný den.

A David Vyhnálek, vedoucí referátu ochrany spotřebitele v České národní bance, dobrý den.

DV: Dobrý den.

Pane předsedo, na co by si lidé měli dávat pozor, při sjednání úvěru?

PN: Jako obecně teď, nebo před Vánocemi?

Obecně, začneme obecně.

PN: Obecně vůbec, jestli si mají půjčovat. No tak obecně vůbec, jestli si mají půjčovat. Takže my, vůbec, než se dostaneme k těm samotným podmínkám. To znamená srovnání, výše úrokové sazby, RPSN samozřejmě. Všechny ty různé sankční záležitosti a tak dále. Tak, jestli vůbec si mám půjčovat, jestli to za to stojí. Jo, to je úplně první otázka, jestli to, co si chci koupit, jestli to potřebuju. Jestli si nemám počkat, až si na to vydělám. A to je jedna věc. Druhá, od koho si půjčovat.  Vůbec, zvolit si, od koho si půjčovat, protože to není jen tak, že věřitel si vybírá svoje dlužníky, jestli může půjčit, jestli jsou úvěru schopni, ale také by si ten dlužník měl vybírat ty věřitele, aby nenarazil na nějaké hochštaplery. To se naštěstí jako zákonem o spotřebitelském úvěru od 1.12. 2016 jako výrazně změnilo. Nicméně i přesto já bych doporučoval, abychom si i my vybírali, my, co si chceme půjčit teda teď obrazně. Abychom si vybírali, od koho a teprve v té třetí fázi jsou ty konkrétní podmínky, porovnání, výše RPSN a podobně.

Pane Vyhnálku, roste o půjčky v České republice zájem nebo spíše klesá?

DV: Tak v téhle souvislosti musíme rozlišovat, o jaké úvěry nám jde, protože jsou tady úvěry na bydlení a úvěry jiné ty klasické na spotřebu. Pokud jde o úvěry na bydlení, kam řadíme klasické hypotéky a také ty úvěry ze stavebního spoření, tak tam za první tři čtvrtletí roku 2019 v porovnání se stejným obdobím předchozího roku pozorujeme poměrně výrazný pokles o nějakých 17 %, oproti tomu u těch úvěrů klasických na spotřebu vidíme nárůst kolem asi 8 %. Ten velký pokles u úvěrů na bydlení je dán určitě tím, že v roce 2018 vlastně se trh předzásobil tím, že byl v očekávání zavedení doporučených limitů těch příjmových ukazatelů ze strany České národní banky a také to bylo dáno situací na trhu, která panovala na přelomu let 2018 a 2019.

Lidé si mohou vyřídit úvěr buď na pobočce, nebo online. Máte informace o tom, čemu dávají přednost?

DV: Nemáme přesná data o tom, kolik procent nebo, jaký objem úvěrů je sjednáván na pobočkách a, který je sjednáván prostřednictvím nějakých prostředků komunikace na dálku, jako je třeba internet. Nicméně určitě pozorujeme v poslední době trend k tomu, že jak ti spotřebitelé, tak i poskytovatelé úvěrů mají zájem o to sjednávat ty úvěry, ale obecně jakékoliv finanční služby pomocí prostředků komunikace na dálku, což je určitě dáno tím, že je to rychlejší. Nicméně, zde bych zdůraznil, že pokud by měli dodržet všechny povinnosti, které jim zákon o ochraně spotřebitele a o spotřebitelském úvěru ukládá, tak potom to stejně nějakou dobu určitě trvat bude, protože je tam nutné splnit spoustu povinností.

Pane předsedo, hrozí lidem, kteří sjednávají úvěry právě přes internet nějaká rizika?

PN: No, docela bych řekl, že ano. A to je v tom, že vlastně se oni rozhodnou pro ten úvěr emocionálně, nikoliv racionálně. Takže ono někdy to, co je plusové znamínko, tak sebou nese i ta negativa. To znamená, o co je jednodušší požádat o úvěr díky těm technologiím moderním nemusím nikam jít. Můžu si to všechno zařídit z tepla domova. Tak o to vlastně horší za mě, který se snaží tou finanční gramotností šířit, aby si lidé zbytečně nepůjčovali. Tak je o to horší, že vlastně tím, jak je to snadnější, tak si to můžu udělat na dálku, je to emocionální nějaké rozhodnutí, teď to potřebuji, teď to udělám, moc mi to nekomplikuje, nikam nemusím chodit. Protože i to, že je tam nějaký čas mezi tím rozhodnutím chci si půjčit a tím skutečným podpisem té smlouvy, tak když tam je nějaký čas, tak tomu člověku třeba to dojde, že to ani nepotřebuje. Nebo najde nějakou jinou variantu a tak. Zatímco, když to jde všechno rychle, tak je to sice snadnější. Je to jakoby obecně všechno, co jde rychleji, tak je lepší. Na druhou stranu zrovna u těch úvěrů, já si myslím, že tam by o vteřiny, o minuty nebo o hodiny jít nemělo, protože to bychom si měli jako rozmyslet. A já neznám situaci, že by někdo potřeboval během sedmi minut, deseti minut nebo hodiny si půjčit rychle peníze.

A jsou i nějaká rizika, když si chce člověk vyřídit úvěr na pobočce? Hrozí tam něco? Když si třeba špatně něco přečte, nedokonale?

PN: Tak obecně ta rizika jsou, když ten člověk se proto rozhodne a pořádně si to nepřečte, neporovná si to. A rozhodne se pro něco, co pak zjistí teprve zpětně, že je nevýhodné. Tady se naštěstí všechno, tím zákonem o spotřebitelském úvěru zlepšilo výrazně pro toho spotřebitele. To znamená, on může odstoupit od té smlouvy do čtrnácti dnů, nic za to neplatí. Platí maximálně nějaké ty úroky v tom mezidobí, takže tam jakoby z tohoto hlediska tam to riziko žádné není. Na druhou stranu celá řada lidí, když už ten úvěr si vezme, tak se pak stydí jakoby to zrušit, takže už v tom jsou. Třeba jim odpadne ta potřeba si něco koupit, teď jim zbydou ty peníze, tak to utratí za nějaký nesmysl. Chtěl jsem říct něco horšího, ale nebudu tady na kamery. Že prostě jakoby utratí ty peníze za každou cenu, protože vlastně to, pro co si půjčili, tak ta situace se změnila. To je právě taková ta horkokrevná půjčka. Že teď chci, teď si to půjčím. Ta situace se změní a já už ty peníze mám jakoby u sebe na účtu. Teď je mi to trapné vracet. Člověk, když vidí ty peníze, jak je má jako u sebe, tak najednou má pocit, že s nimi něco má jakoby tvořit. A tvoří s nimi to, že si pak jde a koupí něco, co potřebuje ještě míň, než kvůli čemu si ten úvěr vzal. To jsou za mě taková rizika. Za mě, já bych si půjčoval jen na zajištění bydlení, na rozjezd podnikání nebo investice do vzdělání. To mně přijde, že to jsou jako smysluplné. To všechno ostatní spotřebitelské půjčky, půjčky na Vánoce, na dárky, narozeniny, teď frčí v Americe na Valentýna, že si půjčují lidé. To považuji za úplně mimo.

Už jste to tady zmínil, před chvílí. Za pár dní právě budou Vánoce, už máte koupené dárky?

PN: Já vůbec.

Ještě ne. Necháváte to na poslední chvíli.

PN: No, já to vždycky nechávám a já mám pocit, jak se blíží ty Vánoce, jako že to někdo za mě vyřeší a nevyřeší a pak to honím na poslední chvíli. Nemám.

Já se na to ptám z toho důvodu, protože průzkum České bankovní asociace ukázal, že zhruba 7 % Čechů si plánuje vzít půjčku na vánoční dárky. Je to podle vás tedy dobrý nápad? Už jste něco naznačil.

PN: Jako já nevím, co k tomu říct, prostě obecně půjčovat si na vánoční dárky znamená rezignovat na to myslet si, že ty Vánoce se dají prožít šťastně i bez finančně náročných dárků. Myslím si, že to o tom není. Kdo to takto vidí, kdo to takto požaduje po někom, tak si myslím, že nechápe ty Vánoce a člověk se mu nikdy nezavděčí i přesto, že se kvůli němu zadluží. Takže já před vánočními dárky a výdaji na půjčku na Vánoce varuju, velmi výrazně.

Poskytovatelé půjček se právě teď předhání v tom, kdo nabídne zákazníkům výhodnější půjčku na vánoční dárky, pro koho jsou tyto půjčky vlastně výhodné?

DV: Tak já myslím, že už jednoznačně zaznělo, že výhodné alespoň z ekonomického hlediska nejsou v podstatě pro nikoho. Několikrát zaznělo, že některé důvody asi jsou takové, že by se člověk kvůli nim zadlužit mohl. Ale vánoční dárky nebo dovolená a jiné spotřební zboží to určitě není. Takže výhodné nejsou pro nikoho. Pokud někdo přece jenom má pocit, že si za každou cenu ten úvěr na vánoční dárky vzít musí, tak pak by asi se měl snažit o to, aby ho co nejrychleji splatil, určitě nemá vůbec smysl, když už si tedy půjčuji několik let hrnout nějaký dluh, který vznikl kvůli vánočním dárkům. To je úplný nesmysl, takže pokud už ano, pak takový, který budu schopný splatit, co nejrychleji.

Jaká rizika hrozí neplatičům půjček a úvěrů? Na to se ptáme člena představenstva České advokátní komory a předsedy odborné sekce pro insolvenční právo doktora Michala Žižlavského.

MŽ: Hrozí jim exekuce, případně insolvenční řízení. Myslím si, že jsou velmi nešťastné půjčky na vánoční dárky nebo na dovolené. Nejde o nic jiného, než, že ten, kdo si tu půjčku bere, si vlastně kupuje “radost”, na kterou nemá. Na druhou stranu si myslím, že jsou možné půjčky na bydlení, na vzdělání, podnikatelské úvěry, ale i zde je velmi důležité, aby si ten, kdo si tu půjčku nebo úvěr bere, reálně vyhodnotil svou situaci z toho pohledu, zda bude schopen splatit ty půjčené peníze věřiteli nebo věřitelům.

A ještě mám jedno varování pro seniory. Varoval bych je před situací, kdy je navštíví jejich děti nebo vnuci s žádostí, aby ručili za jejich úvěr, nebo poskytli zástavu. Často se setkáváme se situací, kdy potom přicházejí o své důchody, nebo dokonce o střechu nad hlavou.

Pane předsedo, souhlasíte s tím?

PN: Tak mohu nesouhlasit? To skoro vypadalo, jako by nás pan doktor slyšel, jak jsme tady vedli ten rozhovor. A je to přesně tak. Celá odborná veřejnost si myslím, že se na tom shodne, že prostě půjčovat si na dárky, svatbu, na narozeniny, pořádání různých akcí, že prostě nedává vůbec žádný smysl. A já bych teda tady připomněl spíše větu, se kterou nesouhlasím, ne s tím, co souhlasím, když nějaký ekonom loni v televizi řekl, že ekonomice se daří, máme nízkou nezaměstnanost, platy rostou, takže lidé si mohou dovolit více si půjčit. To si myslím, že v ČNB musela svítit červená světýlka, takový ekonom pak vystoupí v televizi. Takže těm lidem jakoby dá návod, jo, fajn, vždyť to je v pořádku, jako daří se nám víc, takže si můžete víc půjčit, protože máte možnost víc splácet jakoby. Takže ta elementární logika tam je, ale je to úplný nesmysl.

Vy to hodnotíte jak?

DV: Tak já určitě souhlasím s panem předsedou, ty důvody jsme si tady několikrát probrali. Každý by měl vždy přemýšlet, jestli bude schopen splácet, i kdyby právě došlo k nějakým mimořádným okolnostem. Třeba, že se mu zvednou výdaje, nebo naopak přijde o zaměstnání, vypadne mu příjem. Možná k těm rizikům, které zmiňoval pan doktor Žižlavský. On zmiňoval takové ty, které jsou až na konci toho procesu, exekuce, insolvenční řízení, ale jsou tam samozřejmě i další následky toho neplacení, které jsou nepříznivé pro toho spotřebitele, samozřejmě dochází k navýšení té částky v celém tom procesu toho vymáhání a co je třeba důležité. Často dojde také k negativnímu zápisu do dlužnických registrů, což pak může vést k tomu, že třeba v budoucnu podobný spotřebitel už nedosáhne například na hypoteční úvěr, a to jenom z toho důvodu, že v minulosti měl problém se splácením úvěru, který vznikl kvůli vánočním dárkům nebo kvůli něčemu podobnému, což opět může být poměrně zásadní omezení do budoucna.

Děkuji za rozhovor. Tolik Patrik Nacher, poslanec hnutí ANO a předseda podvýboru pro ochranu spotřebitele. Děkuji za pozvání.

A David Vyhnálek, vedoucí referátu ochrany spotřebitele v České národní bance. Taky děkuji.

Těším se na setkání s vámi u dalšího dílu pořadu Cui bono. Pěkný den.

Připravujeme

Zde můžete položit dotaz hostům připravovaných relací Cui bono z oblasti:

  • justice
  • byznysu
  • správy majetku