Konec volné soutěže exekutorů? - Legal TV

Od roku 2001 působí v České republice soudní exekutoři. Dnes je jich 156. Exekuci provádí ten z nich, kterého si vybere věřitel. Existují velké i malé úřady podle toho, kolik případů jim věřitelé zadají. Exekutorská komora teď usiluje o přidělování věcí podle místní příslušnosti o takzvanou teritorialitu. Podle ní by se měly případy přidělovat administrativně všem stejně podle sídla úřadu. Zlikvidovalo by to celostátní volnou soutěž exekutorů.  Je to žádoucí? A komu by to prospělo? To se dozvíte v pořadu Cui bono na téma „Konec volné soutěže exekutorů?“ Vítá Vás u něj Michaela Vašinová.

MV: Pozvání do pořadu Cui bono přijali soudní exekutorka a bývalá prezidentka Exekutorské komory doktorka Jana Tvrdková, dobrý den.  A doktor Lukáš Jícha, soudní exekutor,  člen Právní a legislativní komise a zkušební komise Exekutorské komory ČR, dobrý den.

MV: Paní doktorko, jak u nás vlastně fungovaly exekuce za první republiky, lze to srovnat s tím, jak fungují dnes? 

JT:  Určitě to srovnat lze. Ty principy a metody vymáhání  soudních rozhodnutí byly v podstatě stejné. Na tom se nedá nic moc vymýšlet. V té době kupodivu byly zaznamenány i četné stížnosti na průtahy a formalismy, které se při výkonech rozhodnutí vyskytovaly. Pravdou ovšem je, že v té době první republiky, na kterou se ptáte, nebyl přijat nějaký speciální zvláštní exekuční řád. Postupovalo se pořád podle zákonů z roku 1896, který byl přijatý ještě v době Habsburské monarchie.  Ale jak jsem říkala ty principy fungování byly víceméně podobné. Pokud se mám vyjádřit k tomu, jak to bylo organizováno to vymáhání,  tak většinou ty výkony rozhodnutí zajišťovaly soudy a nebo soudní úředníci vykonavatelé. Takzvaní komisaři, kteří byli přidělováni nebo ustanovováni vždycky k tomu příslušnému soudu. Čili zase ta příslušnost byla určitě teritoriální.

MV: Pane doktore, jak je to s teritorialitou exekutorů v Evropě?

LJ: V Evropě je dvojí model. Buď jsou soudní exekutoři zaměstnanci státu. V tom případě mezi nimi nepanuje soutěž. A nebo jsou soukromými podnikateli, přičemž v současné době v zemích Evropské unie působí v sedmnácti zemích působí  soudní exekutoři jako podnikatelé a pouze ve dvou z nich je vyloučena soutěž. To je Slovensko a Maďarsko.  V ostatních patnácti zemích jsou soudní exekutoři podnikatelé v soutěži.

Vladimír Plášil, prezident Exekutorské komory ČR

„My jsme vázáni rozhodnutím sněmu z roku tuším 2014, aby vedení komory, ať je v něm kdokoliv, tu místní příslušnost, takzvanou teritorialitu, prosazovalo. Podle mě je otázkou, jakou zvolit variantu. Mně osobně, pokud by došlo k přijetí příslušné právní úpravy vyhovovala ta varianta, která je na Slovensku.“

MV: Před chvílí jsme viděli vyjádření prezidenta Exekutorské komory Vladimíra Plášila. Jste zastánkyní teritoriality? Komu by podle vás prospěla a jak? 

JT: Já jsem od prvopočátku zastánkyní principu teritoriality. Z toho důvodu, že si myslím, že soudní exekutoři byli ustanoveni k tomu, aby na ně soud přenesl část své kompetence a že do přeneseného výkonu státní kompetence prostě zisk a konkurence nepatří, že tam nemají své místo. Ono to totiž generuje některé problémy. To, že soudní exekutoři nebo exekuční řád vlastně  připouští podnikatelské prostředí a možnost dosahování zisku, tak to samozřejmě vede k tomu, že to různí podnikatelé využili. Ať už teda podnikatelé ve smyslu soudních exekutorů nebo advokátů, kteří jim přidělují ty jednotlivé případy a společnost se najednou s údivem dívá na to, že je tak rozbujelý trh s pohledávkami  a hledají se různé řešení, jak tento rozbujelý trh s pohledávkami, který je určitě nežádoucí ve společnosti, jak ho omezit. To bych řekla, že je jedním z důsledků. A dalším důsledkem je to, že velké úřady fungují jako, když to řeknu přeneseně, jako velké továrny. Prostě zaměstnávají spoustu zaměstnanců, mají velkou odpovědnost,  ale samozřejmě také generují velké zisky, což opět budí nelibost a nedůvěru ve společnosti. Řekla bych, že právě to, že velké úřady  nemohou určitě postupovat jinak, než tak jak postupují. Čili, že mají metody práce, které musí zpracovávat  obrovské množství nápadu. Takže je to tak trochu odosobnělé. Jenomže ty exekuce nejsou jenom o penězích. Exekuce jsou převážně o lidech. Vždycky je tam člověk, je tam věřitel, který čeká na své peníze. Ale je tam dlužník, kterému je zabavován jeho majetek. Takže i ta velikost těch úřadů, to odosobnění, ta formalita jejich práce, ale koneckonců i ty  velké zisky, které zatím společnost tuší, že se tam generují, tak generují na druhé straně i velký odpor a nedůvěru. To bych řekla, že je nepříjemností tohoto stávajícího nastavení exekucí.

MV: Doktor Plášil zmínil, že nedávno byla zavedena teritorialita exekutorů na Slovensku. Víte, jak tam funguje?

LJ: Ze strany Exekutorské komory ani slovenského ministerstva spravedlnosti nejsou indicie o tom, že by ten model byl úspěšný. Naproti tomu věřitelé přestali pohledávky na Slovensku prakticky vymáhat. Nápad exekucí tam klesl o osmdesát procent. Počet stížností na soudní exekutory neklesl a počet kárných žalob odpovídá stavu jako před zavedením teritoriality. Takže já si myslím, že ten model zatím svědčí o tom, že není způsobilý změnit nazírání na soudní exekutory ani způsob jejich fungování. Naproti tomu výrazně ohrožuje ten servis, který věřitelé dosud v exekucích měli tedy, že jejich pohledávky byly vymožitelné.

MV: A v souvislosti s dnešním systémem se hovoří o korupci exekutorů. Byl už nějaký exekutor odsouzen za korupci mezi exekutorem a věřitelem?

LJ: Nebyl odsouzen ani v České republice ani na Slovensku.

MV: Paní doktorko, zastánci teritoriality tvrdí, že systém volné soutěže neumožňuje provádět exekuce podle zákona. Jednají tedy dnes exekutoři nezákonně a co považujete za největší problém současného stavu?

JT: Já jsem nikdy neslyšela o tom, že by zastánci teritoriality tvrdili to, co říkáte ve vaší otázce. To možná někteří z kolegů, kteří se snaží zdehonestovat zastánce teritoriality, tak jim vkládají do úst taková vyjádření.  Ale pravda je, že v současné době v podstatě všichni exekutoři jsou podjatý. Z toho důvodu, že jsou vlastně ekonomicky závislí na svých věřitelích. Mohu uvést příklad ze své praxe. Velmi často se stává, že advokát chce po exekutorovi, aby mu přiznal náhrady za úkony, které nebyly účelně vynaloženy. V podstatě za každou listinu, kterou ten advokát založí do spisu. A pokud mu nevyhovím, tak takový advokát se příště obrátí na jiného soudního exekutora. Úplně podobně to funguje i se zálohami. Teď se vede velká debata o tom, že zálohy by měly být povinné. V podstatě zálohy můžou exekutoři účtovat  od prvopočátku svého působení. Ale jsou exekutoři, kteří je neúčtují a tím pádem ten trh rozvibrovali v tom smyslu, že advokáti nebo oprávnění, kterým toto neúčtování záloh vyhovuje, no tak se obracejí na tyto velké exekutorské úřady.

MV: Pane doktore, když věřitel zahájí exekuci dlužníka z Prahy u Exekutorského úřadu v Prostějově, stíží mu tím přístup do spisu? Existuje jiná možnost než zavedení místní příslušnosti, jak přiblížit exekuční spis dlužníkovi?

LJ: Samozřejmě je možné se bavit o tom, že by exekutor zřídil dálkový přístup k nahlížení do spisu nejen oprávněnému ale i povinnému.

MV: A jaký je váš odhad? Myslíte si, že se teritorialita exekutorských úřadů prosadí?

LJ: Nejsem schopný predikovat odpověď na tuto otázku, protože jde o politické rozhodnutí.

MV: Paní doktorko, váš názor na tuto otázku?

JT: Já si myslím, že jednou se teritorialita určitě prosadí, protože systém, aby byl životaschopný, by měl být vyvážený. Měl by se vyvíjet rovnoměrně. Systém se prostě brání excesům a v současné době určitě existují excesy ve velikosti exekutorských úřadů a metodách jimi prováděných. Takže já věřím tomu, že teritorialita jednou  prosazena bude.

MV: Děkuji našim hostům. Tolik doktorka Jana Tvrdková, soudní exekutorka a bývalá prezidentka Exekutorské komory ČR. A doktor Lukáš Jícha, soudní exekutor, člen Právní a legislativní komise a zkušební komise Exekutorské komory ČR.

JT: Děkuji Vám za pozvání, přeji hezký den.

LJ: Přeji hezký den, na shledanou.

MV: Těším se na setkání s vámi u dalšího dílu pořadu Cui bono. Přeji pěkný den.

Připravujeme

Zde můžete položit dotaz hostům připravovaných relací Cui bono z oblasti:

  • justice
  • byznysu
  • správy majetku